Kdekdo by si mohl myslet, že mé tenisové začátky spadají do doby raného dětství. Jen málokdo ovšem ví, že jsem se ocitl na tenisovém dvorci mnohem dříve a to v době těhotentsví mé maminky, která musela k poslednímu tenisovému zápasu nastoupit ještě v 7. měsíci. Tehdy se ukázalo, že tenis bude mým životem.

Raketu jsem poprvé držel ve věku dvou let. Tehdy jsem s ní běhal po zahradě, po tenisovém kurtě, když spolu hráli mí rodiče nebo po fotbalovém hřišti, prostě všude, kde se dalo.

Když jsem trochu povyrostl, bylo mi kolem 4 let, začal jsem trénovat a to s mým dědou. On byl můj tenisový trenér a vzor, který mě naučil všemu, co k tenisu patří. Trénoval se mnou každý den a velmi často i dvoufázově. Nikdy mi neřekl ne a vždy mi vyhověl. Děda je a vždy bude pro mne tím nejdůležitějším člověkem, který mi otevřel cestu k tenisu, za což si ho nesmírně vážím.

V 6 letech jsem se stal členem baby-tenisového týmu na TK Start Praha a začal hrát první zápasová utkání. Jak jsem rostl, postoupil jsem do kategorie mladších žáků. To byla doba, kdy jsem začal trénovat i s jiným trenérem nežli jen s dědou. Mým novým trenérem se stal Standa Burian. I on byl pro mne velkým vzorem a byl jsem tehdy moc rád, že jsem s ním mohl hrát. Mé tréninky se  znásobovaly a začal jsem více pracovat i na fyzičce. Kromě meziklubových utkání jsem se účastnil i prvních turnajů. Některé byly úspěšnější, jiné méně. Tenis mě ale stále více a více bavil a již tehdy jsem věděl, že se mu chci naplno věnovat.

V kategorii starších žáků a dorostu se začaly dostavovat větší úspěchy v podobě medailových míst. Mezi mé největší úspěchy týmů patří především Reprezentace ČR do 12 let, Vícemistr světa do 14 let a Mistr Evropy do 16 let. Bylo to období, kdy jsem změnil tenisový klub a stal se členem TK Sparta Praha. Tento klub mi poskytl a poskytuje vynikající podmínky ve formě tenisových tréninků, fyzické přípravy, kompenzačních cvičení, fyzia, atd. Mám možnost trénovat s vynikajícími trenéry, kteří se sami umístili vysoko ve světových žebříčcích, jako např. Jan Kodeš. Jsem moc rád, že v TK Sparta Praha mohu trénovat a budu se maximálně snažit, abych dosáhl co nejlepších výkonů.

Na závěr bych ještě chtěl zmínit, že toto všechno by nebylo možné, pokud by nebylo mých rodičů, kteří mě od začátku mého tenisového života podporují. A speciální dík patří mému tátovi, který se mnou všechny turnaje organizuje a absolvuje a ne vždy je to lehké.

Tenis je a bude můj život !